Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2011

40. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy 5. 10. 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 3. 10. do 9. 10. 2011.

Budou padat stovky Drakonid? Měsíc je kolem první čtvrti. Jupiter uvidíme pěkně celou noc. Aktivita Slunce klesá. Mars nad ránem skrývá první náznaky detailů. Večer pokračuje viditelnost komety Garradd a supernovy v galaxii M 101, ráno zdobí pěkná kometa Honda-Mrkos-Pajdušáková. Čína vyslala do kosmu Nebeský palác.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. října 2011 ve 20:00 SELČ, zdroj: Stellarium.

Drakonidy

Výjimečný úkaz slibuje letošní maximum meteorického roje Drakonid. Podle odborníků na chování proudů částic z mateřské komety 21P/Giacobini-Zinner se totiž očekává, že projdeme mimo jiné i rozptýleným vláknem z průletu komety přísluním v roce 1900. Toto vlákno způsobilo v letech 1933 a 1946 meteorické deště a proto se letos očekává zvýšená aktivita až v řádu stovek meteorů za hodinu, které žel bude velmi silně rušit Měsíc před úplňkem.
Přečtěte si podrobné informace na kommet.cz a meteory.sk.

Obloha:

První čtvrť Měsíce nastane v úterý 4. října. Poněkud pokazí pozorování komety Garradd a aktivity Drakonid, zato nabízí příležitost k lovení útvarů poblíž terminátoru s dlouhými stíny.

Planety:
Jupiter (-2,7 mag) v Beranu vychází už po 19. hodině letního času. Za dobrých podmínek lze vidět pěkné detaily již po 22. hodině. Kulminuje ve výšce asi 53° kolem půl třetí ráno. Viditelnost Velké červené skvrny (GRS) a zajímavé úkazy měsíců shrnuje tabulka.

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 10. 00:01   3. 10. Európa přechod stín 22:37-01:06, měsíc 23:59-02:19
5. 10. 05:48   5. 10. Ió přechod stín zač. 05:06, měsíc zač. 05:44
6. 10. 01:39   6. 10. Ió zatmění zač. 02:27, zákryt konec 05:11
6. 10. 21:30   6. 10. Ganymédés zákryt konec 21:29
8. 10. 03:17   6. 10. Ió přechod stín 23:35-01:44, měsíc 00:10-02:18
8. 10. 23:08   7. 10. Ió zatmění zač. 20:55, zákryt konec 23:37
10. 10. 04:55      
Časy jsou v SELČ.

Mars (1,4 mag) v souhvězdí Raka se před šestou ranní nalézá 40° vysoko nad východem. Na jeho malinkatém kotoučku lze výjimečně zahlédnout detaily, jako je bílá polární čepička.

Merkur se vystřídá s planetou Saturn v zorném poli korónografu SOHO.

Vysoká aktivita Slunce způsobila krátkodobou polární záři, která byla z tmavších lokalit dobře viditelná především kolem 23:15 v pondělí 26. září. Více si o ní přečtěte na Astrofóru. Informace o aktivitě Slunce doporučujeme sledovat na webu Spaceweather.com, v češtině novinky v pravém sloupci našeho serveru a speciální stránku věnovanou polárním zářím. Určitá zvýšená aktivita v oblasti pólů se očekává 3. až 4. 10., jakmile dorazí oblaka hmoty vyvržená při víkendových erupcích. Podívejte se také na pěknou animaci jasné komety a odlétající hmoty z koróny.
Počet skvrn si můžete aktuálně prohlédnout na snímku z družice SDO.

Ranní kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková zůstává tím nejatraktivnějším objektem. Většina pozorovatelů se shoduje, že díky ohonu je hezčí, než večerní Garradd. Problém je, že pokud ji nevyhledáte na tmavé průzračné obloze, může dost zklamat. Vhodné jsou velké binokuláry a větší dalekohledy, přesto je viditelná i triedrem 10x50. Očekávejte spíše jen mlhavou kuličku s výrazným zjasněním ke středu a kousek ohonu. Kometa C/2009 P1 (Garradd) provádí pomalý přesun mezi hvězdami v oblasti Herkula. Při jasnosti 7 mag je stále snadným cílem i pro malé binokuláry, ale vychutnáte si ji opravdu nejlépe jen dál od měst. Tento týden vám pozorování brzy zkomplikuje Měsíc a počasí.
Vyhledávací mapky obou komet a podrobnosti hledejte na stránkách kommet.cz.
Nad ojem Velkého vozu můžeme nadále večer pozorovat supernovu 2011fe v galaxii M 101. Její jas se pohybuje kolem 11 mag a pomalu slábne. V dalekohledech nad 20 cm a na tmavší obloze i v menších je dobře viditelná, horší je to se samotnou galaxií.

Ranní přelety ISS tento týden skončí. K předpovědím přeletů družic je výhodné využít serveru Calsky.com, avšak pro ISS a jasná Iridia si vystačíme i s Heavens Above, který jako zdroj využívá i níže uvedená tabulka.
Stanice ISS pokračuje ranními přelety, většinou mezi 4:30 a 6:30. V tabulce si vyberte místo nejblíže vám (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

 

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • Čína konečně vyslala na oběžnou dráhu pomocí rakety Dlouhý pochod svůj "Nebeský palác", jak se z čínštiny překládá krkolomný název stanice TianGong-1. Předpokládá se, že se k ní nyní vydají dvě nepilotované a poté i pilotovaná kosmická loď. Poprvé se tak má stát v listopadu. 10,5 metru dlouhá stanice se skládá z dvou nestejně velkých válcových modulů - servisního a obytného. Nadšenci čínského vesmírného programu jistě prokliknou následující dva odkazy.

Mapa oblohy na měsíc září ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Polárna žiara 5.-6.5.2024

Další informace »